Olomouc Tourism

Katedrála sv. Václava

Adresa: Václavské náměstí
Město: Olomouc
PSČ: 779 00
Souřadnice: 49°35'52.14"N,17°15'44.47"E

Otevírací doba:
PO- SO 9:00 – 18:00
ST 9:00 - 16:00
ČT 9.00 - 17:00
NE 11:00 – 18:00
Průvodcovská služba:
PO- SO 9:00 – 18:00
ST 9:00 - 16:00
ČT 9.00 - 17:00
NE 11:00 – 18:00
WWW: http://tourism.olomouc.eu

Ceník

Dobrovolné vstupné

Popis

Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 100,65 m, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší u nás). Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Rozlehlý presbytář o rozměrech 35 x 23 m vznikl jako raně barokní součást stavby. Na konci 19. století získal – ostatně jako celý interiér i exteriér stavby – novogotickou podobu. Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Po stranách vstupu do kaple jsou náhrobní desky z 16. a počátku 17. století. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandera (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995). Dómské varhany patří k nejlepším romantickým nástrojům u nás.

Historie

Kostel sv. Václava začal stavět před rokem 1107 olomoucký údělný kníže Svatopluk a roku 1131 jej vysvětil biskup Jindřich Zdík. Po požáru roku 1204 se přikročilo ke gotické přestavbě kostela, z níž se dodnes dochovaly pilíře trojlodí a halový charakter stavby. Biskup Stanislav Pavlovský nechal na konci 16. století postavit při jižní fasádě katedrály manýristickou kapli sv. Stanislava. Na počátku 17. století zasáhl do stavby dómu podstatným způsobem kardinál František Dietrichštejn, který dal zbudovat nový raně barokní presbytář úctyhodných rozměrů (35 x 23 m). Tento prostor neztratil nic ze své působivosti ani po novogotické přestavbě dómu, k níž došlo za arcibiskupa Bedřicha Fürstenberka v letech 1883–1888. Autorem plánů na regotizaci kostela byl arcibiskupský vrchní inženýr Gustav Meretta.

Biskupský a později arcibiskupský kostel sv. Václava má nejen bohatou stavební historii. Byl současně místem, kde se odehrávaly důležité dějinné události překračující svým významem hranice regionu. Roku 1469 zde část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za českého krále.

Bazilika minor
Kaple sv. Anny
Kaple sv. Jana Sarkandra
Katedrála sv. Václava
Klášter Hradisko
Klášter voršilek s kostelem sv. Kateřiny
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kostel Panny Marie Sněžné
Kostel sv. Gorazda
Kostel sv. Michala
Kostel sv. Mořice
Kostel Zvěstování Panny Marie